Můj příběh

Marek Drda - fotografie

Co jsem vlastně zač?

Moji rodiče se kdysi rozhodli, že nejlepší šanci do života budu mít, získám-li záhy řidičský průkaz na traktor, a poslali mě studovat na zemědělskou školu.

K zemědělství jsem nejevil sebemenší sklony. Většinu odborných předmětů jsem sladce nevnímal, začten do knihy pod lavicí.

Po maturitě jsem pokračoval na Husitskou teologickou fakultu, odkud jsem zběhl zásluhou sebevražedné kombinace naivity, odvahy a nedisciplinovanosti.

Pár let jsem zkoušel kde co,  až jsem se konečně nechal přitáhnout knihami.

Ve svých 33 letech jsem se jako samouk naučil během několika měsíců anglicky a do roka jsem přeložil první knihu.

Za 15 let na volné noze jsem přeložil více než 20 000 stránek, které v knihovně zaberou dvě pořádné police.

A abych se při tom nezměnil v poustevníka,  vrátil jsem se do školy a začal studovat religionistiku v denním programu.

Když mám volnou chvíli, cvičím jógu, učím se programovat, doháním němčinu a píšu blog KNIŽNÍ LIBOSAD. A především jsem se svou rodinou.

 

A proč píšu blog?

Protože bych se rád podělil o knihy, které čtu a které překládám.

O knihy, které mám rád už od dětství. O knihy, které číst chci. 

O knihy, které třeba číst ani nechci, ale musím, a pak jsem jimi natolik pohlcen, že se mi už navždy zaryjí do mozku i do srdce.

Píšu o knihách, které jsem přečetl, i o věcech, které mě napadají, když pak myju nádobí, převaluju se po půlnoci v posteli nebo chodím podél řeky. 

Například o pocitu, že život je krásný dar, za který jsem denně vděčný.

AŤ SE VÁM DOBŘE ČTE!